23. 4. 2018, 17:25

Hlavní stránka Piráti  Internet  Zahraničí  Kultura  Politika  Monstrproces  Kopírovací monopol  Názory  Kauzy  Věda a technika  Video  HogoFogo  Události  Zprávička  Jednou větou  Komix
Martin Hekrdla: Ani Solóna


Historické reminiscence Řeků tváří v tvář dluhové krizi - spjaté s rozměrem zahraničním - jsou velmi staré. Řekové možná mají v „kulturních genech“ i poměry v Athénách před šestadvaceti stoletími, o nichž se učí ve škole podrobněji než my.



5. 3. 2012
Tehdy - v roce 594 před naším letopočtem - se ujal úřadu archonta Solón, aby vyřešil rozpory ohrožující stabilitu athénské obce (polis). Stal se tedy nejvyšším athénským úředníkem a zároveň prostředníkem (diallaktés) mezi občany. Lépe řečeno: mezi občany bohatými, kteří se - takto veršoval - „slepě honili za ziskem“, a chudými , z nichž mnozí upadli do dlužného otroctví a byli prodáni do ciziny.

Solón a zámožné vrstvy pojali obavu, že vnitřní rozbroje Athény zničí. Chudí rolníci totiž požadovali spravedlivé rozdělení půdy, větší rovnost vlastníků „půdního fondu“. Právě z panující nerovnosti vycházelo zadlužení chudších vlastníků u těch bohatých - podobně jako dnes dluhová krize vychází z nerovnosti mezi státy z aktivní a pasivní obchodní i platební bilancí. Solón vycházel těmto náladám lidu vstříc rovnostářskými výroky. „Rovnost nebývá příčinou válek,“ říkal například. Ale rozhodl se - stejně jako dnešní papaláši - léčit důsledky nerovnováh (dluhy) a nikoli jejich sociální příčinu (neorvnost).

Podle Aristotela, patrně optimisticky naladěného, Solón „osvobodil lid v přítomnosti i pro budoucnost tím, že zakázal půjčovat na osobní svobodu“ (Athénská ústava 6, 1). Jak Solón píše v jedné své básni, odstranil „dlužní kameny ze země“ (horoi - nevíme přesně, o co šlo). Ve svých verších se chlubí (politikové tenkrát mluvili hlavně ve verších), že přivedl nazpět do Athén mnoho lidí, kteří byli prodáni mimo obec. A také ty, kteří z bídy uprchli do ciziny a dokonce již nemluvili rodným jazykem (viz o tom Pavel Oliva, Zrození evropské civilizace, Praha 1995 resp. 2003). Dnes se za ziskem honí řecká „jachtová“ aristokracie, evropské - francouzské a německé - banky, hedgeové fondy, individuální kapitálové žoky. Řekové sice nejsou prodáváni do ciziny, ale celý národ je de facto prodáván cizině, zastupované „trojkou“ (EK, ECB, MMF) a recyklovaným papalášem z Goldman Sachs, premiérem Papademem. Evropská maloměšťácká lůza mluví o lenosti jednoho z nejpracovitějších národů kontinentu a žádá, aby byly dány do frcu i řecké ostrovy. Vedle rozbrojů a záhubné ekonomické a sociální politiky je v plném proudu migrace; „za lepším“ prchají mladí lidé a absolventi vysokých škol, učitelé a kdokoli kamkoli může - třeba i do Jihoafrické republiky-, zatímco „jachtaři“ ve švýcarských bankách štosují miliardy „upytlačených“ eur.

Solón - podle Aristotela ten, kdo „se stal prvním zastáncem lidu“ (prótos egeneto tú démú prostatés) - nazval prý zrušení dluhů poeticky: seisachtheia, setřesení břemene. Už starověcí autoři - mezi nimi jakýsi Androtión - tvrdili, „že se chudým dostalo úlevy nikoli zrušením dluhů, nýbrž zmírněním úroků, a že se s tím spokojili,“ vypráví Plútarchos v Solónově životopisu (Plút., Solón, 15). Tomu bychom my, současníci EU, byli nakloněni věřit, protože „trojka“ se také - kromě toho, že dlužníky ždíme - snaží ovlivňovat úroky nákupem dluhopisů na sekundárním trhu a měnovou politikou „kvantitativního uvolňování“. Solón prý na to šel faktickou devalvací. „To přineslo velký prospěch dlužníkům, neboť spláceli sice stejně velkou částku, ale menší hodnoty, věřitele to však nijak nepoškodilo,“ píše Plútarchos.

Autor Životopisů musel tušit, že tato manipulace se nemohla vyhnout nějaké újmě, a tak se přiklonil k jinému závěru: „Většina zpráv se však shoduje v tom, že seisachtheia znamenala skutečné zrušení dluhů.“

Revoluce? V jednu chvíli vypadal „zastánce lidu“ jako blbec. To když se „svěřil svým přátelům, kterým nejvíc důvěřoval a s nimiž se radil…, že nepomýšlí na změny, pokud jde o vlastnictví půdy, nýbrž že se rozhodl pro zrušení dluhů.“ konstatuje Plútarchos. A hořce dodává: „Ti toho hned využili, vypůjčili si nakvap od zámožných lidí značnou peněžitou částku a skoupili rozsáhlé pozemky. Když pak byl zákon vydán, plynul jim z jejich statků zisk, nemuseli však věřitelům peníze splácet.“

Závěr byl nasnadě: „Solón se svými opatřeními nezavděčil ani jedné, ani druhé straně. Roztrpčil nejen bohaté tím, že zrušil dluhy, ale ještě více chudé, poněvadž neprovedl nové rozdělení půdy, jak doufali, ani nevyrovnal majetkové rozdíly…“ (Plút., Solón, 16).

Proč se mi pořád zdá, že naše postmoderní doba se liší od starověku jenom tím, že my máme Marka Zuckerberga? A že zatím naopak možná nemáme ani toho Solóna?

Praha 4. března 2012

Martin Hekrdla byl dlouholetý komentátor deníku Právo, od března letošního roku působí v týdeníku Týden.

Komentář byl publikován na facebookovém profilu autora, na Pirátských novinách vychází s jeho svolením.

 




Datum: 5. 3. 2012, Autor: Martin Hekrdla
Přečteno: 7716x
Zobrazit článek pro tisk Vytisknout

Doposud hodnotilo 0 čtenářů, celková známka je .
Ohodnoťte známkou jako ve škole | 1 je nejlepší: 1 2 3 4 5

Komentáře k článku

7. 3. 2012 OMFG Nemáte co psát?
8. 3. 2012 vlasta klepák Re: Nemáte co psát?

Anketa
Používáte pro přístup k Internetu WiFi?

Ano
83% (1344)
 

Ne
16% (259)
 


Nejnovější články

16. 1. 2015 | 61904
Stát si brousí zuby na WiFi. Další pokus znásilnit Internet.
12. 10. 2014 | 23845
Zvolbovaní Piráti
22. 7. 2014 | 5698
Americké lhaní -základní prostředek politiky
30. 4. 2014 | 33240
Facebook je konec. Konec japonec.
2. 4. 2014 | 8054
Evropa je naše moře
1. 4. 2014 | 2181
Pirátské noviny mají nové sponzory
16. 3. 2014 | 20111
Zrození České pirátské strany
30. 6. 2013 | 6246
Rozhovor k rozšíření autorského zákona
27. 6. 2013 | 344
Kramaření v Kramářově vile a co bylo příčinou
16. 6. 2013 | 5414
Korupce je podstatou současného politického systému.

Názory
články v rubrice

6. 5. 2013 | 15384
Sociální stát a nezaměstnanost žen
15. 4. 2013 | 499
Facebook je předzvěstí konce svobodného Internetu
24. 3. 2013 | 5112
Stroje nás připraví o práci, radujme se
18. 2. 2013 | 579
Nadbytečná pracovní síla
20. 1. 2013 | 425
Psychopati jdou do práce?
10. 1. 2013 | 300
Chcete skutečně prezidenta?
31. 12. 2012 | 234
Známe svého nepřítele?
14. 12. 2012 | 10933
Jak jsem se stal a nestal Franzistou
4. 12. 2012 | 215
Kam se ubírá česká zahraniční politika?
3. 12. 2012 | 154
Internet ohrožuje staré struktury
29. 11. 2012 | 142
Zapomenutá studie k otázce církevního majetku
27. 11. 2012 | 677
Proč jsem v pirátské straně?
19. 11. 2012 | 277
Modrý pták ve vlastní šťávě
15. 11. 2012 | 15978
Alexandr Mitrofanov: Zachování tváře
12. 11. 2012 | 40606
Jeden za všechny, všichni bez jednoho?
30. 10. 2012 | 26896
Jak opět nalézt důvěru v demokracii?
12. 10. 2012 | 354
České příhraničí
22. 9. 2012 | 5199
Podnikání po česku
13. 9. 2012 | 17983
Kotrba a metody volebních speciálů: z kritiky fraška?
1. 9. 2012 | 2704
Vyvrácení nebezpečného postoje "Nemáte-li co skrývat, nemáte se čeho bát"
Nejnovější zprávy
Stát si brousí zuby na WiFi. Další pokus znásilnit Internet.

16. 1. 2015 | Internet | 61904
Necháme si bez odporu odebrat svobodné WiFi a přejdeme dobrovolně pod křídla korporátních Internetů?
Zobrazit celý článek ►
 

Zvolbovaní Piráti
12. 10. 2014 | Piráti | 23845
Kdo vyhrál, kdo prohrál, jak Piráti a co bude dál?

Americké lhaní -základní prostředek politiky
22. 7. 2014 | Politika | 5698
Včera na tiskové konferenci ministerstva obrany Ruské federace byly prezentovány důkazy z monitorování oblasti sestřelu. Důkazy Rusko předá zainteresovaným i dalším. Média i politici však zcela zásadní odhalení ignorují a dál obviňují bez jakýchkoliv důkazů Moskvu.

Facebook je konec. Konec japonec.
30. 4. 2014 | Piráti | 33240
To byl vynikající nápad, vyhradit lidu takové populární místo, kde se můžou všichni vyvztekat, vydemonstrovat, vybrečet a pohádat, vyblejt na sebe všechny problémy, zbavit se soukromí a to vše přitom za pečlivého dozoru státní bezpečnosti. Ovládat svět je čím dál tím snazší.
 
Hlavní stránka Piráti  Internet  Zahraničí  Kultura  Politika  Monstrproces  Kopírovací monopol  Názory  Kauzy  Věda a technika  Video  HogoFogo  Události  Zprávička  Jednou větou  Komix
 
Pirátské noviny jsou internetový občasník digitálního věku.
Informujeme o Internetu, politice, kopírování, svobodné tvorbě a blbostech.

Pirátské noviny oslovujte E-mailem na adrese: redakce zavináč piratskenoviny.cz

Provozovatel a vydavatel: Martin Brož | Sídlo vydavatele: Praha

Pirátské noviny | ISSN 1804-5197

Copyleft Pirátské noviny
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské noviny je umožněno i bez písemného souhlasu.
Všechna práva vyhlazena.