|
22. 5. 2013, 11:21
|
|
Výběrčí výpalného vybírá peníze za neexistující umělce, záchodové vybavení a jídlo Výběrčí hudebních poplatků jsou experti nejen přes vybírání peněz od každého, kdo si dovolí hrát hudbu na veřejnosti, ale i ve vytváření negativní publicity. Jsou známí tím, že se pustí do kohokoliv, od charity po policii, a nad jejich činností často zůstává rozum stát. Teď si na jednu takovou organizaci posvítil belgický televizní pořad a nakonec platil výpalné pro celý houf neexistujících umělců, za záchodové vybavení a čínské jídlo. ![]() 22. 2. 2011 Když hrajete hudbu na veřejnosti, občas i v relativním soukromí, výběrčí hudebních poplatků za to chtějí peníze. Je to velký kšeft. Britská organizace Performing Right Society (PRS) vybírá ročně kolem 650 milionů liber (asi 19,5 miliardy korun) a nebojí se zadupat, když někdo nechce platit. Máte firmu, kde zaměstnanci poslouchají rádio a zaslechne ho i náhodný kolemjdoucí? Dlužíte jim peníze. PRS dokonce dala k soudu i policii, protože pouštěli hudbu na policejních stanicích. Takové chování nedávno přilákalo pozornost pořadu Basta, belgické investigativní a satirické televizní show. K jejímu štábu se dostaly stížnosti na SABAM, belgickou asociaci autorů, skladatelů a vydavatelů, takže se rozhodli trochu si na ně posvítit. Výsledky byly zároveň směšné i velmi znepokojivé. Na začátku pořadu jede štáb v autě. Naberou stopaře, který pak spolu s ostatními cestujícími poslouchá rádio. Pak je napadne, že by kvůli tomu mohli dlužit peníze SABAMu, tak jim zavolají. SABAM jim vysvětlí, že pokud bylo přítomno méně než 5 lidí, dalo by se to považovat za součást rodinného kruhu. Bez poplatků. Pak dva členové štábu Basty sedí ve vlaku a jednomu z nich zazvoní mobil — jako vyzvánění má popovou písničku. A sakra, to by mohl být problém. Ve vagonu sedí 9 lidí a SABAMu by se to nemuselo líbit. Z dalšího vyděšeného telefonátu do SABAMu se dozví, že v tomhle případě je už za vyzvánění zaplaceno a oni nic platit nemusí. Opět měli štěstí a unikli placení.
Tohle jsou absurdní případy i podle měřítek SABAMu. Jenže mezi veřejností a diváky Basty vyvolávají znepokojení jiné, mnohem běžnější případy. Podle jednoho e-mailu se zástupci SABAMu objevili i na kolejní party a požadovali 30 euro (asi 750 korun). Podle dalšího e-mailu žalovali podnikatele kvůli televizi, která hrála v kuchyni, ale mohli ji slyšet i zákazníci. Tak se Basta rozhodla trochu se pobavit na účet SABAMu a zjistit, jak hluboko vede králičí nora. Napřed vyrobili celkem pěkný plakát propagující party nazvanou „Kde jsou všichni?“ s titulkem „NECHOĎTE TAM!“ a datem téhle úžasné události. Pak na uvedeném místě v uvedený čas nainstalovali jedno disko světlo, schovali se do auta a čekali. Přijedou si hudební policajti SABAMu pro peníze? No jistě. Výběrčí SABAMu byl očividně zklamaný, že nikoho nenašel, takže nasedl zpět do auta a odjel. Ale určitě měl pocit, že tím přichází o peníze, takže se po chvíli vrátil a zavolal na číslo uvedené na plakátu, které samozřejmě patřilo štábu Basty. Telefonát mu samozřejmě nijak nepomohl, takže pořád stejně zmatený strhl plakát ze zdi a zase odjel. Po setmění přijel ještě jednou a tentokrát se díval na prázdnou místnost, kde jedno disko světlo blikalo do ticha. Nejspíš se sám sebe ptal „Kde jsou všichni?“ a nakonec definitivně odjel. Tím ale štáb Basty zdaleka neskončil. SABAM má na svém webu ceník, kolik si účtuje podle rozlohy místa konání akce. Nejmenší cena je za místnosti od 1 do 100 metrů čtverečních. Takže po pečlivém vyznačení plochy o rozloze 0,99 metrů čtverečních — příhodně umístěné pod několika balkony, aby se nahoře mohli účastnit další lidé — o téhle akci informovali SABAM. Výběrčí dorazil a po identifikování pořadatele party začal řešit, kolik za plochu 0,99 metrů čtverečních zaplatí. Odpověď by samozřejmě měla znít „nic“, ale výběrčí SABAMu trval na tom, že vědí „velmi dobře“, že 1-100 metrů čtverečních ve skutečnosti znamená 0-100 metrů čtverečních.
Pak zástupce SABAMu vypsal fakturu na 82 euro (asi 2 000 korun). „Pracuji v SABAMu už 26 let, ale tohle se mi ještě nikdy nestalo,“ řekl. Ale Basta si chtěla ověřit ještě jedno obvinění — že SABAM od veřejnosti vybírá peníze i za umělce, které nezastupuje. Jeden člen štábu Basty zavolal do SABAMu z veřejných záchodků, kde si přečetl značku sušáku na ruce, a řekl jim, že na jeho akci bude vystupovat Kimberly Clark. SABAM odpověděl, že to bude stát nejméně 134 euro (asi 3 300 korun). Pak přišel na řadu seznam skladeb. Co kdyby SABAM neměl právo za některou písničku vybírat? Tituly jako například „Horký vzduch“, „Ukaž ruce“, „Vyfoukám tě do sucha“, „Nejsem zpěvák, já jsem stroj“ a nadčasový hit „Napálili jsme vás“. Po pěti dnech přišla od SABAMu odpověď. Všechny písničky byly „stoprocentně chráněné“ a Basta musí zaplatit 127,07 euro (asi 3 100 korun). Protože by to ale mohl být výjimečný omyl, štáb Basty to zkusil ještě jednou, tentokrát se značkami výrobků ze supermarketu jako Suzi Wan, směsí na přípravu čínského jídla, Mister Cocktail a Party Mix, což je kombinace pití a nějakých zákusků, a Ken Wood, výrobce mixérů. Od SABAMu za tyto „umělce“ dostali účet celkem na víc než 540 euro (asi 13 500 korun). SABAM tedy za tyto „umělce“ vybírá výpalné, takže by si od nich svoje peníze měli vyzvednout. Štáb tedy se směsí čínského jídla, mixérem a krabicí pití se zákusky vyrazil do sídla SABAMu, aby je zaregistroval. Překvapivě jim to neprošlo. Proč tedy za ně SABAM vybírá peníze? Odpověď: Protože SABAM při vybírání peněz nic nekontroluje, jen si berou peníze. SABAM tedy těch 540 euro vrátil. Přestože štáb Basty úmyslně vykreslil fungování SABAMu jako úplnou frašku, což podle všeho nebylo nijak těžké, člověk se na konci pořadu (který je mimochodem holandsky, ale nenechte se tím odradit, když teď znáte stručný obsah, je to vážně psina) neubrání vzteku. Přestože zaměstnanci SABAMu jen dělají svoji práci, systém je neuvěřitelně jednostranný a podporovaný zákonem. O výběrčích poplatků často slýcháme hororové příběhy, a teď se na fungování jedné takové organizace můžete podívat zblízka. Pořad najdete tady, příjemnou zábavu. Zdroj: TorrentFreak.com Datum: 22. 2. 2011, Autor: překlad Martin Doucha Přečteno: 6575x Zobrazit článek pro tisk Doposud hodnotilo 32 čtenářů, celková známka je 1.12. Komentáře k článku |
|
| Nejnovější zprávy | |
![]() |
Sociální stát a nezaměstnanost žen 6. 5. 2013 | Názory | 122Jsem nadšená, že mohu žít v Evropě, kde mám jako žena především volební právo a ekonomickou svobodu. A jaká je realita? Zobrazit celý článek ► |
|
|
|
|
![]() |
Pirátské noviny jsou internetový deník digitálního věku. Informujeme o Internetu, politice, kopírování a svobodné tvorbě. Pirátské noviny oslovujte E-mailem na adrese: redakce zavináč piratskenoviny.cz Pirátské noviny podporují Českou pirátskou stranu Provozovatel a vydavatel: Martin Brož | Sídlo vydavatele: Praha Informace o redakci Pirátských novin Pirátské noviny | ISSN 1804-5197 Copyleft Pirátské noviny
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské noviny je dovoleno i bez písemného souhlasu. Všechna práva vyhlazena. |
![]() |