Článek převzatý z Torrentfreak

Rozsáhlá norská studie vlivu digitalizace na hudební průmysl odhalila zajimavé skutečnosti. Zatímco hudební průmysl často mluví o bankrotu umělců kvůli nepovolenému sdílení dat, studie odhalila, že jejich příjmy v posledním desetiletí výrazně vzrostly.

Každý druhý měsíc vycházejí nové studie zaměřené na hledání spojitostí mezi hudebním pirátstvím a příjmy hudebního průmyslu, ale jen pár z nich opravdu stojí za pozornost. Jednou z nejpropracovanějších a nejucelenějších studií provedených v poslední době je diplomová práce studentů Anderse Sørboa a Richarda Bjerkøeho z Norské školy managmentu.

V diplomové práci se podrobně zaměřili na různé zdroje příjmů hudebního průmyslu v letech 1999 až 2009. Cílem bylo zodpovědět otázku, jak digitalizace hudby a nejběženější vedlejší efekt - pirátství - změnily postavení norského hudebního průmyslu a norských umělců. Výsledky byly ohromující.

Po zpracování čísel z hudebního průmyslu výzkumníci zjistili, že celkový příjem průmyslu mezi lety 1999 a 2009 narostl z 1.4 miliardy na 1.9 miliardy norských korun. Po započtení inflace to v daném období odpovídá 4% nárůstu příjmů. Žádná velká sláva to sice není, ale když se zaměříme přímo na příjmy umělců, dozvíme se zajímavé věci.

V tomto období, kdy celkové příjmy hudebního průmyslu vzrostly jen o 4%, se příjem umělců samotných více než zdvojnásobil, když vzrostl o 114%. Po zahrnutí inflace vzrostl příjem z 255 milionů v roce 1999 na 545 milionů norských korun v roce 2009.

Část tohoto nárůstu můžeme připsat faktu, že počet umělců v tomto období vzrostl o 28 %. Ale i tak se jejich průměrný roční příjem zvýšil o 66% z 80 000 na 133 000 norských korun. Stručně řečeno se umělcům dnes daří mnohem lépe než před začátkem digitalizace hudebního průmyslu.

Kromě analýzy vykazovaných příjmů, se autoři výzkumu zeptali i přímo umělců samotných, na čem vydělávají. Zjistili, že prodej nahrávek nikdy nebyl hlavním příjmem umělců. V roce 1999 znamenaly pro 70% umělců zisky z prodeje CD méně než 9% jejich příjmu. V roce 2009 to už bylo jen 50 % umělců.

Pro většinu umělců jsou hlavním zdrojem příjmů živá vystoupení. V roce 2009 mělo 37% norských umělců více jak 50 % příjmu z živých vystoupení, což je nárust o 25 % oproti roku 1999. Je třeba podotknout, že jen pár umělců uživí muzika, většína ještě musí chodit do práce.

 Studie vyvrací nejběžnější mýty o hudebním průmyslu v digitalním věku a odhaluje, že muzikanti vydělávají mnohem více peněz než kdykoliv předtím. Je sice pravda, že přijmy z hudebních nahrávek klesají, ale to lze stejně tak přisoudit iTunes jako The Pirate Bay.

Pointou je, že hudební průmysl jako celek vzkvétá. Nahrávací společnosti sice hlásí pokles příjmů z hudebních nahrávek, ale ve stejnou dobu umělci vydělávají více peněz. Je to opravdu chyba? Záleží na tom, koho posloucháte.

Sepsáno Ernestem 14. září 2010. článek je uvolněn pod licencí Creative Commons CC-SA 2.0

Získejme fakta a podklady předtím, než začneme vytvářet právní předpisy, " řekl jsem nedávno v debatě o zprávě Marielle Gallové na půdě Evropského parlamentu. Norská studie je vynikajícím příkladem seriozního výzkumu, který by mohl napomoci rozetnout gordický uzel sdílení dat.

V posledním desetiletí politici naskrz Evropou vytvářejí legislativní návrhy založené především na smyšlených číslech udávaných filmovými a nahrávacími společnostmi. Výsledek takových právních předpisů je škodlivý, nebezpečný a jednoduše nefunguje.

--Christian Engström, Pirate MEP, 22. září 2010, zdroj

-- norská studie ke stažení v pdf

Zobrazit článek pro tisk

Komentáře k článku

	25. 9. 2010	Petr Čaněk
	24. 9. 2010	Mirator	Obrázky
	24. 9. 2010	Ingrid	Re: Obrázky