27. 6. 2017, 5:23

Hlavní stránka Piráti  Internet  Zahraničí  Kultura  Politika  Monstrproces  Kopírovací monopol  Názory  Kauzy  Věda a technika  Video  HogoFogo  Události  Zprávička  Jednou větou  Komix
Svoboda kopírování – Pravý důvod německého průmyslového rozmachu?


Prožilo Německo rychlou průmyslovou expanzi v 19. století díky tomu, že nemělo kopírovací monopol? Německý historik Eckhard Höffner tvrdí, že ano.



6. 9. 2010

Celá země tehdy byla posedlá čtením. Podivné to přišlo i samotným knihkupcům, a literárního kritika Wolfganga Menzela to v roce 1836 dokonce přimělo prohlásit, že Němci jsou „národ básníků a myslitelů.“

„Tato slavná fráze je ale naprosto nepřesná,“ tvrdí historik ekonomie Eckhard Höffner (44). „Nevztahuje se totiž k literárním velikánům jako byli Goethe nebo Schiller, ale ke skutečnosti, že v Německu vycházelo takové množství literatury, které v tehdejším světě nešlo s ničím srovnávat.“

Němečtí autoři v té době neúnavně psali a jen v roce 1843 bylo publikováno asi 14 tisíc knih. V přepočtu na současný počet obyvatel to více méně odpovídá dnešku. A ačkoli se vydávala i beletrie, většinu tehdy publikovaných děl tvořily akademické spisy.

Například v Anglii byla situace jiná. „V době osvícenectví a emancipace buržoazie vidíme v Anglii pokrok jen žalostný,“ podotýká Höffner.

Dohnat a předehnat

V té době se v Anglii vydávalo jen asi tisíc knih ročně čili asi desetina německé produkce, a to podle Höffnera nemohlo zůstat bez následků. Právě neuvěřitelně slabý trh s knihami Anglii, coby koloniální velmoc, během jednoho století silně zbrzdil, zatímco nerozvinuté a převážně agrární Německo se mocně rozvíjelo a v roce 1900 Anglii v průmyslové výrobě dohnalo.

A na vině je podle Höffnera skutečná příčina toho všeho – kopírovací monopol, který byl v Anglii přijat už v roce 1710 a příkladně tak zdevastoval úroveň vědomostí ve Spojeném království.

Německo se naproti tomu konceptem copyrightu ještě dlouho nezabývalo, přičemž Prusko, největší německý stát, ho zavedlo až v roce 1837. Menší státy se tím ale zatěžovat nenechaly, a tak bylo uplatnění kopírovacího monopolu na celém německojazyčném území ještě drahné roky prakticky nemožné.

Höffnerova dlouhodobá studie dopadů kopírovacího monopolu na vývoj v Německu a Anglii je vyvolala mezi akademiky vášnivé spory. Kopírovací monopol byl totiž až doposud vnímán jako vynikající výdobytek civilizace a záruka kypícího knižního trhu. Autoři jsou prý motivováni tvořit jenom tehdy, pokud jsou si jisti ochranou svých práv.

Historické srovnání ale dochází k jiným výsledkům. Angličtí nakladatelé totiž svého monopolu bezostyšně zneužívali. Nové objevy byly obecně publikovány v zanedbatelných nákladech maximálně 750 výtisků a navíc za cenu, která přesahovala týdenní výdělek vzdělaného dělníka.

Prominentní londýnští nakladatelé si v rámci tohoto systému přišli na pěkný majetek a někteří z nich se projížděli po městě v pozlacených kočárech. Jejich zákazníci se rekrutovali z vrstvy majetných a šlechty, kteří knihy považovali za znak přepychu. V několika knihovnách, které v té době existovaly, byly drahocenné výtisky přivázány řetězem, aby byly ochráněny před případnými zloději.

V Německu té doby měli nakladatelé plagiátory, kteří mohli rychle přetisknout každou vydanou publikaci a levně ji prodat bez hrozby trestu, a šlapali tak nakladatelům na paty. Úspěšní vydavatelé pak byli ti, kteří se vydali cestou vydávání běžnou dodnes – pro bohatší zákazníky tiskli nákladné a dokonale vyvedené kusy, pro masy měli přichystány paperbacky.

Spousta odborných publikací

Vznikl tak trh, který se od toho anglického zásadním způsobem lišil. Bestsellery i akademická pojednání se uváděly veřejnosti v obrovském nákladu a za minimální ceny. „Tisíce lidí v nejzapadlejších koutech Německa, kteří dřív neměli ani pomyšlení na knihy kvůli jejich vysoké ceně, si po kouscích vytvořili knihovničku z přetisků,“ napsal toho času nadšeně historik Heinrich Bensen.

Vidina široké čtenosti pak motivovala především vědce, aby publikovali výsledky svých výzkumů. Jak konstatuje Höffner, „utvořila se tak zcela nová forma přenosu vědomostí.“

Vlastě jediný způsob rozšiřování nových vědomostí, který lidé té doby znali, bylo slovní poučení učitelem nebo vědcem na univerzitě. Teď však náhle obíhala v zemi spousta kvalitních odborných publikací.

„Literární noviny“ v roce 1826 popsaly situace: „Většina knih se týká přírodních objektů všeho druhu, především praktické aplikace přírodních věd v medicíně, průmyslu, zemědělství atd.“ Němečtí vědci vytvářeli pojednání a příručky na témata jako chemie, mechanika, inženýrství, optika a výroba oceli.

V Anglii té doby se elitní kruhy zaměřené na klasický vzdělávací kánon soustředily na filosofii, literaturu, teologii, jazyky a historiografii. Praktické příručky, jako například jak nejlépe zbudovat meze u polí, jaké vycházely v Německu, tam většinou chyběly. „Pokud šlo o šíření užitečných a moderních vědomostí, ve Velké Británii lidé záviseli na ústního podání jako ve středověku,“ vysvětluje Höffner.

Šíření znalostí v Německu tak dalo vzniknout zajímavé situaci, které si tehdy prakticky nikdo nevšiml. Dávno zapomenutý Sigismund Hermbstädt, profesor chemie a farmacie na univerzitě v Berlíně, vydělal na honorářích mnohem víc svými „Základy barvení kůže" vydanými v roce 1806 než Mary Shelleyová za v témže roce publikovaný horor Frankenstein, který je populární dodnes.

Živý vědecký diskurs

Obchod s technickou literaturou byl tak silný, že se nakladatelé neustále strachovali, aby jim vystačily zásoby, a tato situace dala i méně nadaným vědeckým autorům dobrou vyjednávací pozici ve vztahu k nakladatelům. Mnoho profesorů si přilepšovalo výrazným vedlejším příjmem z publikace příruček a informačních brožur.

Höffner vysvětluje, že tento „živý vědecký diskurs“ položil základy Gründerzeitu neboli rychlé industrializace země na konci 19. století. Tato doba zrodila budoucí průmyslové magnáty jako Alfreda Kruppa nebo Wernera von Siemense.

Trh s vědeckými informacemi se zcela nezhroutil ani po postupném zavedení kopírovacího monopolu ve 40. letech 19. století. Němečtí vydavatelé na něj nicméně zareagovali podobně jako jejich angličtí kolegové – zvedli ceny a opustili trh s levnými knihami.

Autoři, kterým teď zákony zaručují práva k jejich knihám, byli často rozčarováni tímto vývojem. Heinrich Heine například v kyselém rozpoložení napsal dne 24. října 1854 svému nakladateli Juliovi Campemu: „Kvůli neskutečně vysokým cenám, které jste zavedl, už těžko uvidím druhou edici knihy v dohledné době. Musíte cenu snížit, drahý Campe, jinak totiž nevím, proč jsem byl ve svých materiálních nárocích tak shovívavý.“

Geschichte und Wesen des Urheberrechts - Band 2
Eckhard Höffner 
Dějiny a podstata kopírovacího monopolu (Geschichte und Wesen des Urheberrechts. Band 2)
Zatímco první díl se věnoval základní tezi „Bez kopírovacího monopolu nejsou autorské honoráře a bez autorských honorářů autoři produkují méně knih,“ která vedla ke Statutu královny Anny a ke kopírovacímu zákonu ve Spojených státech, ve druhém díle autor  přechází k analýze německého diskurzu.
Odpovídá především na základní otázky
  1. Kolik stojí výroba nové knihy?
  2. Jaké jsou rozhodující faktory u nákladů?
  3. Jak vypadají ceny bez kopírovacího monopolu?
  4. Jak vysoký byl náklad knih?
  5. Kdo uměl číst a kdo kupoval knihy?
  6. Co bylo předmětem publikace?
  7. Jak se lišilo zavádění kopírovacího monopolu?
  8. Platilo tedy v minulosti, že s kopírovacím monopolem byli autoři placeni lépe nebo hůře než bez něho?



 




Datum: 6. 9. 2010, Autor: Frank Thadeusz (Spiegel), překlad Literarky.cz
Přečteno: 6392x
Zobrazit článek pro tisk Vytisknout

Doposud hodnotilo 0 čtenářů, celková známka je .
Ohodnoťte známkou jako ve škole | 1 je nejlepší: 1 2 3 4 5

Komentáře k článku

23. 4. 2013 OSA dostal jsem vas!!!muhahahaHAHAHAAAAAA
3. 4. 2012 Evžen Jindra (ufikus) Jiné srovnání
11. 11. 2010 silvercoin vybornej clanek! dekuji
7. 9. 2010 charmer dik
7. 9. 2010 kosac dobry
6. 9. 2010 regp perfektní! děkuji

Anketa
Používáte pro přístup k Internetu WiFi?

Ano
95% (1304)
 

Ne
4% (61)
 


Nejnovější články

16. 1. 2015 | 8119
Stát si brousí zuby na WiFi. Další pokus znásilnit Internet.
12. 10. 2014 | 20308
Zvolbovaní Piráti
22. 7. 2014 | 3621
Americké lhaní -základní prostředek politiky
30. 4. 2014 | 33232
Facebook je konec. Konec japonec.
2. 4. 2014 | 8052
Evropa je naše moře
1. 4. 2014 | 2179
Pirátské noviny mají nové sponzory
16. 3. 2014 | 20109
Zrození České pirátské strany
30. 6. 2013 | 6244
Rozhovor k rozšíření autorského zákona
27. 6. 2013 | 334
Kramaření v Kramářově vile a co bylo příčinou
16. 6. 2013 | 5412
Korupce je podstatou současného politického systému.

Kopírovací monopol
články v rubrice

30. 6. 2013 | 6244
Rozhovor k rozšíření autorského zákona
24. 2. 2013 | 12625
Rozsudek RapidShare a právní aspekty file-hostingových služeb
22. 7. 2012 | 229
Ropná společnost si pomocí kopírovacího monopolu vynutila stažení parodující stránky Greenpeace
28. 4. 2012 | 3248
Nekrolog: Umřela Library.nu alias Gigapedie
5. 3. 2012 | 254
{sylvaf} blok: knížky za paušál?
17. 2. 2012 | 4523
IFPI ku příležitosti 75. výročí vymazala důkazy o svých fašistických kořenech
16. 2. 2012 | 1437
IFPI chce poplatek z mobilů, Hadopi i právní odpovědnost provozovatelů za obsah
5. 2. 2012 | 92
Cory Doctorow: Je na čase přestat mluvit o kopírovacím monopolu
5. 2. 2012 | 87
Ministerstvo kultury připravuje rozsáhlou novelu autorského zákona
26. 1. 2012 | 547
Česko podepsalo ACTA, protesty zablokovaly web vlády
26. 12. 2011 | 646
Instinkt: Chvála zlodějů knih
23. 9. 2011 | 2134
„Kulich“ z Motola: Byla porušena moje autorská práva!
16. 9. 2011 | 380
Lobbisti ovládli Evropu: Zákaz kopírování prodlužen o dalších 20 let. Zisk shrábne OSA!
11. 7. 2011 | 2625
OSA vymohla od ústavu pro postižené platbu za benefici - účinkujícím umělcům navzdory
10. 6. 2011 | 28529
Poslanci se vyřádili, když tancovali mezi hroby mrtvých umělců
2. 6. 2011 | 8280
Včera lobbisti zábavního průmyslu, dnes prezent za 100 miliard korun
2. 6. 2011 | 3525
Ministr kultury Besser: Umělcům bude důchody vyplácet Intergram
1. 6. 2011 | 353
Dopis předsedovi výboru pro evropské záležitosti proti prodloužení monopolu na nahrávky
23. 5. 2011 | 278
Nahrávací průmysl znovu lobbuje za prodloužení monopolu
12. 5. 2011 | 123
Spisovatelé protestují proti poplatkům Dilia. Srstka už netrvá na poplatkovém monopolu
Nejnovější zprávy
Stát si brousí zuby na WiFi. Další pokus znásilnit Internet.

16. 1. 2015 | Internet | 8119
Necháme si bez odporu odebrat svobodné WiFi a přejdeme dobrovolně pod křídla korporátních Internetů?
Zobrazit celý článek ►
 

Zvolbovaní Piráti
12. 10. 2014 | Piráti | 20308
Kdo vyhrál, kdo prohrál, jak Piráti a co bude dál?

Americké lhaní -základní prostředek politiky
22. 7. 2014 | Politika | 3621
Včera na tiskové konferenci ministerstva obrany Ruské federace byly prezentovány důkazy z monitorování oblasti sestřelu. Důkazy Rusko předá zainteresovaným i dalším. Média i politici však zcela zásadní odhalení ignorují a dál obviňují bez jakýchkoliv důkazů Moskvu.

Facebook je konec. Konec japonec.
30. 4. 2014 | Piráti | 33232
To byl vynikající nápad, vyhradit lidu takové populární místo, kde se můžou všichni vyvztekat, vydemonstrovat, vybrečet a pohádat, vyblejt na sebe všechny problémy, zbavit se soukromí a to vše přitom za pečlivého dozoru státní bezpečnosti. Ovládat svět je čím dál tím snazší.
 
Hlavní stránka Piráti  Internet  Zahraničí  Kultura  Politika  Monstrproces  Kopírovací monopol  Názory  Kauzy  Věda a technika  Video  HogoFogo  Události  Zprávička  Jednou větou  Komix
 
Pirátské noviny jsou internetový občasník digitálního věku.
Informujeme o Internetu, politice, kopírování, svobodné tvorbě a blbostech.

Pirátské noviny oslovujte E-mailem na adrese: redakce zavináč piratskenoviny.cz

Provozovatel a vydavatel: Martin Brož | Sídlo vydavatele: Praha

Pirátské noviny | ISSN 1804-5197

Copyleft Pirátské noviny
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Pirátské noviny je umožněno i bez písemného souhlasu.
Všechna práva vyhlazena.